|
|
Ambiguity, Vagueness, Fuzziness in Technical/Scientific Texts
Šafránek, Dominik ; Langerová, Petra (oponent) ; Walek, Agata (vedoucí práce)
Ambiguity, vagueness and fuzziness are essential tools of our language. Many papers have been published on this topic, but there still are difficulties with distinction between these cases. In this paper, I will give you definitions of these terms, and demonstrate them on examples, as well as provide syntactic tests to distinguish them. Fuzziness differs from ambiguity and vagueness, as it does not imply two or more meanings, but it has no clear-cut referential boundary, and cannot be resolved by giving a context, i.e. by clarifying the intended meaning. On the other hand, ambiguous expressions differ from vague expressions in that, they have two or more meanings that are not semantically related, but the vague expressions imply two or more meanings whose senses are closely – semantically – related. Ambiguity and vagueness both can be contextually resolved, i.e. unintended meanings can be eliminated. Although ambiguity, vagueness and fuzziness imply uncertainty in our language, they are used in scientific and technical texts. I will show you a part of a scientific research on ‘Inhibitory effects of different hand sanitizers against the resident microflora of skin’ and analyse the text, looking for ambiguous, vague or fuzzy expressions and their interference in the context and I will suggest solutions to reduce or avoid uncertainty in the text.
|
|
|
Ambiguity, Vagueness, Fuzziness in Technical/Scientific Texts
Šafránek, Dominik ; Langerová, Petra (oponent) ; Walek, Agata (vedoucí práce)
Ambiguity, vagueness and fuzziness are essential tools of our language. Many papers have been published on this topic, but there still are difficulties with distinction between these cases. In this paper, I will give you definitions of these terms, and demonstrate them on examples, as well as provide syntactic tests to distinguish them. Fuzziness differs from ambiguity and vagueness, as it does not imply two or more meanings, but it has no clear-cut referential boundary, and cannot be resolved by giving a context, i.e. by clarifying the intended meaning. On the other hand, ambiguous expressions differ from vague expressions in that, they have two or more meanings that are not semantically related, but the vague expressions imply two or more meanings whose senses are closely – semantically – related. Ambiguity and vagueness both can be contextually resolved, i.e. unintended meanings can be eliminated. Although ambiguity, vagueness and fuzziness imply uncertainty in our language, they are used in scientific and technical texts. I will show you a part of a scientific research on ‘Inhibitory effects of different hand sanitizers against the resident microflora of skin’ and analyse the text, looking for ambiguous, vague or fuzzy expressions and their interference in the context and I will suggest solutions to reduce or avoid uncertainty in the text.
|
|
|
Selected differences in Czech and English syntactic ambiguity
Rajchartová, Sofie ; Lancová, Klára (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými typy anglické a české syntaktické ambiguity (dvojznačnosti). Hlavním cílem práce je porovnat příklady dvojznačných konstrukcí v obou jazycích a ověřit výskyt těchto typů dvojzačnosti, ať už v jednom nebo v obou zmíněných jazycích. Tyto příklady byly poskytnuty dvěma romány pro mládež, jejich filmovými zpracováními a českými překlady. V práci jsou kladeny otázky týkající se celkového výskytu dvojznačných výrazů, vlivu žánrů na jejich výskyt, shod překladu a primárně zkoumá hypotézu zabývající se skutečností, že vybrané typy dvojznačnosti se objevují častěji v angličtině než v češtině. Teoretická část práce definuje pojem významu, kontextu, ambiguity a již zmíněných typů syntaktické ambiguity. Praktická část popisuje výzkum a poskytuje analýzu rozdílů s cílem ověřit hypotézy této práce. KLÍČOVÁ SLOVA Ambiguita, dvojznačnost, význam, syntax, komparace, analytický jazyk, syntetický jazyk
|
|
|
Merleau-Ponty: Návrat k "přirozenému světu" prostřednictvím moderního umění
Roček, Tomáš ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce pojednává téma přirozeného světa u Edmunda Husserla a Maurice Merleau-Pontyho. První část přibližuje kontext vzniku pojmu přirozeného světa u E. Husserla. Ten se zrodil jako reakce na Husserlem pociťovanou krizi věd, která má charakter ztráty smyslu, protože věda nedokáže odpovídat na podstatné otázky lidské existence. Návrat k přirozenému světu pak umožňuje transcendentální epoché. Druhá část je věnována Merleau-Pontymu, pro kterého není přirozený svět říší prvotních evidencí, jako je tomu u Husserla, ale prostorem živoucí komunikace, ke kterému nás přivádí moderní umění, a to zejména malířství. Podle Merleau- Pontyho moderní umění vykazuje dvojznačnost, která spočívá v jeho neuzavřenosti a nejednostrannosti jeho možné interpretace. Práce se snaží dokázat, že tato dvojznačnost odpovídá dvojznačnosti přirozeného světa, který je konstituován pojmovou dvojicí viděné- vidoucí, podléhající nikdy nezavršené reversibilitě. Struktura přirozeného světa tak odpovídá struktuře moderního umění, jak ho chápe Merleau-Ponty.
|
|
|
Structural ambiguity based on the grammatical indeterminacy of the ing-nonfinite form in subject position
Vojtěch, Albert ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá strukturní nejednoznačností u konstrukcí typu Flying planes can be dangerous, založené na gramatické neurčitosti ing-ového slovesného tvaru, interpretovatelného buď jako gerundium nebo jako participium. Dvojznačnost konstrukcí je zkoumána na základě transitivity ing-ového slovesného tvaru a následně na jeho sémantické kompatibilitě s podstatným jménem v roli podmětu a předmětu, v ideálním případě je pak dále zkoumán větný kontext a sledována jeho kompatibilita pro vznik dvojznačnosti. První, teoretická část práce popisuje současný pohled na problematiku dvojznačnosti v angličtině, druhy dvojznačnosti a věnuje se gramatickému popisu neurčitých tvarů slovesa. Druhá, metodologická část popisuje metodu vzorkování, při které byly vyjmuty 2 vzorky z korpusu British National Corpus. První vzorek obsahuje 25 dokladů konstrukcí "ing-ový slovesný tvar + podstatné jméno + sloveso" (u slovesa se nerozlišuje slovesný čas, druh slovesa a číslo) a druhý vzorek obsahuje 100 dokladů obdobných konstrukcí, nicméně zde byla dána formální kritéria pro slovesný čas, druh slovesa a číslo u slovesa následujícího podstatné jméno, tak aby dvojznačnosti nezabraňovalo. Třetí, analytická část zahrnuje analýzu a popis jednotlivých vzorků. Z prvního vzorku se dá říci, že dvojznačnosti nejčastěji bránila...
|
|
|
Characteristics of the context differentiating homonyms of the same word class (e.g. "bank"," palm") in written language
Šefčík, Dominik ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Homonymá predstavujú značný problém pre lingvistov ale aj pre lexikografov, ktorí sa snažia o adekvátne zachytenie stavu lexikálnych vzťahov v jazyku. Táto práca v prvej časti mapuje príčiny nejasností v chápaní homonymie a kladie si za cieľ systematizovať používanie tohto konceptu prostredníctvom rozboru dvoch pólov, ktoré charakterizujú každý homonymický vzťah: pólu rovnakosti na jednej strane a rozdielnosti na strane druhej. Teoretickú časť uzatvára krátka polemika s konvenciou zaradzovať homonymiu pod širší pojem dvojznačnosti. Dvojznačnosť slúži ako východisko pre praktickú časť, ktorá pozostáva z detailnej trojstupňovej analýzy homoným bank a palm. Keďže takmer každá rozprava o homonymii konverguje k úlohe kontextu ako prostriedku jednoznačného určenia významu daného homonyma, kontext sa stáva spoločným menovateľom všetkých troch stupňov analýzy, aj keď na rôznych úrovniach abstrakcie. Prvý stupeň skúma štruktúru substantívnej frázy, ktorú dané homonymá spoluvytvárajú. Druhý stupeň rozširuje kontext na úroveň vety snažiac sa tak zistiť, či existuje systémová odchýlka vo výskyte skúmaných homoným v rámci jednotlivých vetných členov. Napokon, tretí stupeň analyzuje typ, prostriedky a lexikálnu realizáciu modifikácie (resp. prívlastkov) daných homoným. Bakalárska práca čerpá výskumný materiál z...
|
host ::
RSS.